Užívání a aplikace


   Zneužívání anabolik se v celém sportovním světě rozmohlo na tolik, že přerostlo jakoukoliv možnou kontrolu. Takže ve většině vrcholových sportů ,,sype´´ už téměř každý, neboť se svými výkony chce a potřebuje vyrovnat těm ostatním co jsou tzv. ,,on´´. Veřejnost žije v domnění, že v jakémkoliv sportu se najde jen pár jedinců, kteří si pomáhají zakázanými látkami. Toto tvrzení je omylné, pravda je bohužel taková, že zakázanými podpůrnými látkami si pomáhá hodně lidí v kolektivních sportech, většina atletů a téměř všichni kulturisté, vzpěrači a lifteři. Jen se většinou nepodaří detekovat na dopingové kontrole danou  látku používanou kontrolovaným jedincem. Je tomu tak proto, že většina těchto hříšníků už v této aktivitě ,,nějaký ten pátek´´ přebývá. Takže všichni profesionálové dobře znají dané látky, jejich účinnost a také detekční dobu. Navíc mají k dispozici své profesionální trenéry, lékaře a poradce, kteří dohlížejí na dané procesy.
                                                                   
 

APLIKACE:

   Téměř všechny AS založené na bázi vodního nebo olejového roztoku se musí aplikovat intramuskulárně (uvnitř svalu). To znamená, že jehla, kterou je látka aplikována, musí proniknout přes kůži a podkožní vazivo až přímo do svalu. Nejčastější lokalizace při injekční aplikaci je sedací, neboli hýžďový sval, boční strana stehna a také deltový ramenní sval. Je to z důvodu, že svaly v těchto oblastech jsou poměrně objemné a v oblastech jejich umístění se nachází velké množství svalových vláken, což umožňuje, aby se absorbovala do poměrně velké plochy. Pomocí krevního zásobování se látka poté dále šíří do svalů. Ideální intramuskulární aplikace by měla byt dostatečně hluboko uvnitř svalu, ale zároveň musí být umístěna mimo nervové zakončení a mimo hlavní krevní cévy. Nejlepší místo pro injekční aplikaci je horní venkovní čtvrtina sedacího svalu - na jeho pravé a levé půlce. Tato oblast je téměř ideální pro aplikaci z důvodu jejího velkého objemu a mohutnosti a téměř žádnou přítomností nervových zakončení. Pravděpodobnost, že při vpichu do této oblasti trefíte krevní cévu, je téměř nulová. U hýžďového svalu je ale riziko v podobě ischiatických nervů, které prochází přes dolní a střední oblast tohoto svalu. Tyto nervy kontrolují zadní část stehna a celou nohu od kolena dolů. Když je jehla při vpichu příliš blízko tomuto nervu, nebo jej přímo zasáhne, pocítíme nepříjemnou bolest a může se stát, že bude následovat i částečná paralýza dané končetiny (nohy). Tato paralýza by měla po několika málo minutách pominout. Pravděpodobnost, že trefíte tento nerv, je velmi malá. Může se to stát pouze při velmi neobratné a neopatrné aplikaci. Proto se doporučuje držet se při aplikaci od této oblasti dál.
   Další možnost vpichu kromě hýžďového svalu je boční strana stehna, je to jediná oblast stehna, kde se dají intramuskulárně aplikovat AS. Tato oblast je ohraničená ze spodní strany kolenem a z horní strany kyčelním kloubem. Aplikace vpichu ze přední nebo vnitřní strany stehna je velice nebezpečné, protože v obou případech jsou tyto oblasti plné nervů a krevních cév.
   Poslední alternativa vpichu se nachází v deltové oblasti ramenního svalu. Tuto lokalitu používají výhradně profesionálové v tomto oboru, protože je nejrizikovější ze všech třech optimálních lokalit pro aplikaci a protože už nemají téměř kam aplikovat.

Přejdeme k věci - průběh a podmínky aplikace:

   Při aplikaci AS je velmi důležitý výběr potřebných pomůcek. Při intramuskulární aplikaci máme k dispozici pro použití dva základní komponenty, jimiž jsou jehla a injekční stříkačka. Injekční stříkačka by měla mít v takřka ideálních podmínkách objem 2 ml. Větší bude třeba pouze když při vpichu budeme aplikovat do svalu větší množství dané látky, což je méně pravděpodobné. Objem injekční stříkačky tedy zvolíme podle aplikované látky (2ml a více). Dalším potřebným komponentem je jehla. U té budeme řešit především její parametry. Je důležité, aby byla dostatečně široká, pro pohodlnou aplikaci (aby se neucpávala a nebránila průchodu dané látky do svalu), ale nesmí být zároveň široká až moc (aplikace by byla příliš bolestivá). Pokud zakoupíte jehly v lékárně, najdete na jejich obalu všechny potřebné údaje o parametrech konkrétního kusu. V označení parametrů jehly je však třeba se vyznat. Na jejím obalu můžete najít např. takováto čísla: 23 G, Nr. 16, 0.6 x 25. V následujících řádcích přiblížím význam těchto čísel. 

- 23 G = Toto číslo s písmenem G je mezinárodní značení šířky jehly, vychází z anglického názvu gauge a reprezentuje diametr jehly. Čím je toto číslo menší, tím má jehla větší vnitřní šířku. Např. jehla s označením 28 G je velmi tenká a jehla s označením 19 G je velmi široká. Jehly tenčí než např. ozn. 28 G se používají např. na aplikaci inzulínu u diabetiků. Širší jehly se užívají výhradně při odběrech krve. 

- Nr. 16 = Pokud máme tedy jasno co znamená první označení s písmenem G, tímto označením nemusíme dále zabývat, protože značí stejně jako první fráze šířku jehly.

- 0,6 x 25 = Tento údaj popisuje oba parametry jehly, jak šířku (0,6 = 0,6 mm), tak délku (25 = 25 mm). Toto označení je pro nás nejdůležitější. 

   Nejideálnější je pro nás tedy jehla, která je 0,6 mm široká (22 - 23 G a Nr. 15 - 16) a 2,5 - 3 cm dlouhá. Konkrétně tato šířka jehly je ideální z toho důvodu, že její vpich není příliš bolestivý a zároveň je dostatečně široká na to, aby přes ni látka olejové nebo vodní konzistence bez komplikací protekla. Pokud bychom zvolili jehlu kratší 2,5 cm, mohlo by se nám jednoduše stát, že jehla při aplikaci nepronikne až do svalu a dostane se pouze mezi sval a podkožní tkanivo. A pokud aplikujeme steroid do této oblasti, může to způsobit opuchnutí na tomto místě, ale co je hlavní, látka při aplikaci do této oblasti bude neúčinná. 
   Stejně jako budeme klást důraz na výběr délky jehly, tak musíme být pečlivý i při výběru její šířky, protože pokud zvolíme příliš tenkou jehlu, např. méně než 0,5 mm, riskujeme při jejím hlubokém vpichu, že se nám jehla zdeformuje, v horším případě zalomí ve svalu.. Další problém při výběru příliš tenké jehly může vzniknout při průchodu aplikované látky. Steroid, rozpustný ve vodě či v oleji, nám může tuto tenkou jehlu velmi jednoduše ucpat a to pro nás bude znamenat opakování celé akce. Pokud si naopak vybereme jehlu příliš silnou, může se stát, že bude pro nás aplikace velmi bolestivá a bolestivé to bude i po ní, protože látka pronikne do svalu podstatně rychleji, než by měla. 

Postup při aplikaci:

   V první kapitole jsme si ujasnili obecná fakta a lokality, kde je aplikace AS nejoptimálnější. V druhé jsme se seznámili s ,,nářadím´´, které bude potřeba. Máme tedy ujasněny věci, které potřebujeme k bezpečné aplikaci a teď se dále dostáváme k samotnému postupu a jeho správnosti. Budeme postupovat v odrážkách. 

- Při aplikaci AS je důležité se vyhnout stresu a uvést sebe, tedy své tělo do co největšího klidu a pohody. Z toho plyne i fakt, že je více než vhodné si vybrat místo, kde nás nebude nikdo rušit a kde nebudeme ve stresu z toho, že někdo přijde a vlomí se nám do práce.. Opravdu je vhodné se vyhnout stresu, abychom si nezpůsobili při aplikaci zbytečné komplikace a problémy. 

- Na námi zvolené místo si přineseme všechny potřebné pomůcky (několik originálně zabalených jehel, originálně zabalenou injekční stříkačku, papírové ubrousky či kapesníky, ampuli dané látky, kterou budeme aplikovat, dezinfekci a popřípadě náplast na zalepení dírky po vpichu).

- Pokud máme připraveno vše potřebné pro správný a bezpečný postup, jsme na místě, ve kterém nás nikdo nebude rušit a jsme psychicky i fyzicky v pořádku, můžeme začít - postup znázorním pro lepší orientaci i obrázkově.

- Jako první budeme pracovat s naší injekční stříkačkou. Vybalíme ji opatrně z obalu, ale pouze tak, že nám bude trčet ven asi jen polovina stříkačky (viz. obrázek):



- Poté si vezeme jednu zabalenou sterilní jehlu (máme jich připraveno více) a rozbalíme ji podobně jako stříkačku. Nebudeme ji v žádném případě zatím vytahovat z obalu a rozbalíme ji tak, že nám bude trčet jen začátek jehly, nikoli celá její polovina (viz. obrázek): 
                                                  


- Následně uchopíme injekční stříkačku za její horní část a dáme si velký pozor, abychom se nedotkli jejího hrdla. Nasuneme ji na konec sterilní jehly, která je stále zabalená z velké části v originálním obale a v umělohmotném krytu. Opět si dáme velký pozor, abychom se nijak nedotkli ani hrdla injekční stříkačky, ani umělého nádstavce jehly. Přidržíme si jehlu pouze přes její obal a opatrně na ni nasuneme stříkačku (viz. obrázek):
                                                                   

Chybná manipulace: 


- V dalším kroku si připravíme ampuli s danou látkou. Jestliže bude na dně ampule usazenina, je nutné ji před aplikací důkladně protřepat. Můžou zde nastat dva případy: buď bude ampule celoskleněná, nebo bude mít gumový uzávěr. V případě, že budete mít celoskleněnou ampuli, měla by být na místě určeném pro zlomení napilovaná od výrobce. Pokud tomu tak nebude, budete si ji muset napilovat sami, k tomu můžete použít i obyčejný pilník na nehty. Ale pouze lehce napilovat, ne celou přepilovat! Pokud na ampuli najdete tečku, měl by přímo pod ní v nejužším míst ě být zářez. Pokud je okolo hrdla ampule proužek, je napilovaná po celém obvodu. V napilovaném místě ji zlomíme (viz. obrázek): 
                                                



- Skleněnou ampuli s odlomeným vrškem hrdla si odložíme někam na rovnou plochu, nejlépe na stůl. Pokud máme ovšem ampuli s umělohmotným uzávěrem, tak uzávěr nebudeme odstraňovat, je totiž určený k propíchnutí. V této fázi je ale velmi důležité, abychom jej propíchli jinou jehlou, než kterou budeme aplikovat, protože po kontaktu s tímto obalem jehla přestává být sterilní. Nestojí to za následné zdravotní komplikace, proto je důrazně doporučeno jehlu po propíchnutí obalu vyměnit. 
                                                           


- Teď popíši natáhnutí z celoskleněné ampule. Ampuli s ulomeným hrdlem máte položenou na rovné podložce. Následně opatrně sejmeme z naší sterilní jehly její obal a poté i umělohmotný kryt. Stále platí, že při tomto kroku se nesmíme jehlou ničeho dotknout, ani sebe! Jakmile se čehokoliv dotknete, okamžitě jehlu vyměňte. Chybná manipulace (viz. obrázek):
                                                
- Pokud máte jehlu, kterou jste se stále ničeho nedotkli připravenou a vybalenou z obalu, opatrně si chyťte do dvou prstů skleněnou ampuli a vložte do rozpustné látky konec jehly. Dále pohybem pístu natáhněte celý obsah skleněné ampule. 
                                                 


- Teď k natáhnutí z ampule s umělým uzávěrem. Její výhoda je, že můžete natáhnou pouze část jejího obsahu a zbytek nechat na jindy. Nevýhoda je nutnost již zmíněného použití dvou jehel - jedna k natáhnutí látky do stříkačky a druhá k aplikaci. Nejdříve odstraníme kovový vršek z ampule. Potom uchopíme připravenou stříkačku s nasazenou jehlou a sejmeme z ní opět oba obaly. Následně propíchneme gumový uzávěr ampule a natáhneme do stříkačky potřebné množství roztoku. Teď vytáhnete jehlu z ampule a pokud je tedy s plastovým vrškem, který jste propíchly, musíte jehlu vyměnit. Potáhnete pístem stříkačky ještě trochu směrem dovnitř, aby jste z jehly dostali všechen její obsah, poté na ni nasadíte umělohmotný kryt a otočným pohybem ji oddělíte od stříkačky. Samozřejmě si dáváte pozor na to, aby jste se nijak a ničím nedotkli hrdla stříkačky. Dále způsobem popsaným na začátku nasaďte novou jehlu. 
                                                         


- V tuto chvíli vytlačte ze stříkačky přebytečný vzduch a to tak, že ji dáte do polohy jehlou nahoru a pomalu tlačíte na píst, než se na špičce jehly neobjeví kapka roztoku. Pokud vám  ve stříkačce zůstanou bubliny, můžete na ni mírně poklepat. Není to ale nutné, pár bublinek vzduchu ve svale nic neudělá.                                                      


- Teď si odložte stříkačku jehlou nahoru na nějakou rovnou plochu nebo na stůl. Můžete ji držet i v ruce, stále se však nesmíte ničeho dotknout ani hrdlem stříkačky, ani samotnou jehlou. Pokud se něčeho dotknete, nebo vám stříkačka spadne, musíte vyměnit jehlu! Volnou rukou vydezinfikujete místo, na které budete aplikovat a to tím způsobem, že na něj nastříkáte dezinfekci a připraveným kapesníkem nebo utěrkou setřete.        
                                                


- Dále si připravíme jednu nebo dvě utěrky tak, aby byli po ruce. Partii, do které aplikujeme, co nejvíce uvolníme. Pokud bychom ji měli zatnutou, byli by vpich a aplikace zbytečně bolestivé. Uchopte injekční stříkačku a plynulým pohybem ji vpíchněte do místa, do kterého chcete aplikovat. Pokud budete vpichovat pomalu, bude průnik kůží bolestivější, pokud budete plynule rychlejší, může se stát, že ani nic neucítíte. Jakmile proniknete přes kůži, pokračujte do potřebné hloubky. Potřebná hloubka ale není třetina jehly, je to téměř celá jehla. Lepší jít hlouběji, než aplikovat steroid mezi kůži a sval.. To je dost problémové. Je lepší plynulý rychlejší pohyb, pokud budete vpichovat příliš pomalu, budete mít stále pocit, že se jehla o něco zastavuje a nebude to příjemné. 
                                                                     
- Když budete s jehlou v potřebné hloubce, musíte potáhnou pístkem kousek nazpět, aby jste zjistili, jestli nasáváte vzduch, nebo krev. Pokud nasajete krev, znamená to, že jste v žíle. Na tento krok nesmíte za žádných okolností nikdy zapomenout, protože pokud by jste poslali steroid přímo do žíly, mohlo by to znamenat rychlou smrt. Zpětné natáhnutí nebude příliš jednoduché a nepůjde moc dobře. Musíte si jednou rukou podržet stříkačku a druhou potáhnout. Pokud se objeví vzduchová bublinka, je vše v pořádku a můžete aplikovat. Pokud se ale objeví krev, nezmatkujte, zastavte natahování a jednou rukou si vezměte připravené utěrky. Položte si je pomocí prstů kolem jehly, chyťte stříkačku, mírně sevřete a rychlým pohybem vytáhněte jehlu. Teď musíte aplikovat na jiné místo a pokud se jehla v průběhu této akce dotkla něčeho, čeho neměla, je nutné ji vyměnit. Musíte taky ze stříkačky vytlačit trochu krve, kterou jste tam natáhly. 
- Pokud se vám však ve stříkačce objevili jemné bublinky vzduchu, můžete plynulým a jemným tlakem na píst začít aplikovat. Rychlost aplikace by měla být 1 ml za 10 - 20 sekund (1 ml/10 - 20 s). Když to bude pomaleji, nic se nestane. Nebuďte ale příliš pomalý, protože po několika desítkách sekund by se vám mohla začít třást ruka a mohli by nastat zbytečné komplikace. 
                                                                                


- V momentě, kdy jste s pístkem stříkačky už na dně, chyťte jednou rukou utěrku nebo kapesník a přiložte ho k jehle a stříkačku prudce vytáhněte. Může se objevit několik kapek krve a zároveň taky nemusí. Můžete kapesníkem mírně masírovat okolí vpichu a tím zlepšit vstřebávání a šíření látky ve svalu.                                                                 


- Nakonec nasuňte na jehlu zpět umělohmotný kryt a společně se stříkačkou a ampulí bezpečně zlikvidujte.